Černý den.

28.10.2012 11:55

Neděle 13.3. 2011 pro nás bude už navždy Černý den. Byl krásný jarní den, všichni jsme naskákali do montérek a hurá na zahradu. Já do záhonů a manžel zprovoznit auto stojící celou zimu venku. Zapojil starou autonabíječku k autu a s mým bratrem se šťourali v motoru. Bratr měl dojem že auto probíjí ale manžel řekl, že to není možné a sehnul se odehnat Matyldu, která stála u nabíječky a lehce se jí dotýkala nosem. Padla na bok úplně toporná. Kýble mi vypadli z rukou, byla jsem u ní ve vteřině, všichni jsme s ní třásli a snažili se ji probrat. Nic, bylo jasné, že tohle nepomůže. Byla bez tepu a dechu. 

Museli jsme začít s resuscitací. Maty ležela na pravém boku, já masírovala a manžel dýchal. Později jsem se dověděla že jsem celou dobu strašně nadávala, ale o tom nevím, běželo mi  hlavou co mám dělat, abych ji zachránila. Asi po dvou minutách se začala škubat a za chvíli se probírala. Byla úplně zmatená a dezorientovaná, vytrhla se mi a šíleně lítala po celé zahradě. Když jsme ji dohnali, chvíli trvalo, než se uklidnila a šla se mnou domů. 

Za hodinu dcera zjistila že má Matylda uražený zub. Pravý dolní špičák o 1/3. Pan doktor Jurek na ostašovské klinice ho ošetřil, zaplomboval a zub jí zůstal. Moc mu děkujeme.